1. Každej z nás ušel sám teď už dlouhou pouť
a šedej stín vláčí dál,
najednou tě tu mám, věřím náhodou,
vždyť tvůj úsměv žádá mír.

2. Vzpomínám na ten den jak na krásnej sen,
když tvůj krok se sblížil s mým,
a pak dál stovky mil, stovky krásnejch dní,
ty chvíle jsou dál jen mý.
R: Jinou tvář, jinej dům, jiný příjmení,
teď náš osud s láskou si hrál,
jinej cíl, kam dál jít, jak s láskou žít,
nám dvoum štěstí z tváří svál.

3. Půjdem dál každej sám spoustou prázdnejch míst
a šedý zdi míjí nás,
víru svou chci dál nést, osud touhou splést,
ten žár přece zůstane v nás.
R: + jinej cíl, kam dál jít, jak s láskou žít,
nám dvoum štěstí z tváří svál, z tváří svál ...