1. Zajíc used na bobek vlastní,
že se trochu v krajině zasní.
Tam kde roste jalovec s chvojkou,
číhám ale já - lovec s dvojkou.
Když ta flinta udělá ránu,
zajíc bude v tu ránu v pánu.
R: A co když nevystřelím,
ať je v revíru klid,
já se psem rozechvělým
nechám zajíce snít.
A co když nevystřelím,
ať je v revíru klid,
já se psem, rozechvělým
nechám zajíce snít.
2. Zajíc sedí na bobku cizím,
a já tiše z krajiny mizím.
Mizím, mizím, mizím, mizím.
