1. Zaduněly kola vlaků v dálce přede mnou, tak rychle z náspu seběhnu, než ke mě dojedou
dva na chlup stejný vagóny, co drčí v zatáčkách a v prázdných lampách beze skel jen usadil se prach
R: To se mi jen zdá, že bys tady zase mohl být
to se mi jen zdá, najednou mám touhu zase jít
tam, kde stával dům a v něm jsi čekal ty
2. Osvětlené nádraží jen stěží bylo znát, jenže já jsme vždycky věděl, že tam budeš stát
snad to bylo jenom tím, my dva jsme si byli souzeni, přesto všechno ty i já jedem po své koleji
3. Těch polí luk a spousty řek, co my dva viděli, rachot šutrů, když se řítil dolů ze skály
těch nadejchanejch pampelišek, co vítr rozfoukal, kdy napsoledy na kytaru já jsme s tebou hrál
