Ač stojím sám v staré ohradě přece jen pocit divný mám
že nejsem sám že se ohradou tajemné stíny plíží tmou
R: Prázdná sedla v staré ohradě o dobách dávných sní
když za noci prériemi po cestách dalekých
jeli lovci v stopách buvolích
Dávno už ve staré ohradě pohasla ohňů zář
vítr nad savanou zpívá smutnou píseň hvězdám vstříc
o těch kteří nevrátí se víc
Prázdný srub v tmě se noří zbraně pokrývá rez
pušky již nehovoří jen šakal kvílí kdes
Prázdná sedla v staré ohradě už nepřijde nikdy víc
ten kdo s vámi v dobách dávných v trysku s větrem o závod
velkým dobrodružstvím jezdil vstříc
Není zde kouř neboť dávno už oheň tábora navždy zhas
zmlk’ kytar hlas jenom v dáli kdes písničky staré šeptá les
R:
