1. Když jsem byl malý kluk, nikdo si mě nevšímal.
Když jsem byl malý kluk, nikdo mě neměl rád.
Můj otec nade mnou často opasek třímal.
A já jen čekal, kdy místo něj přijde kat.
2. V tuhletu dobu zjevil se mi nejspíš anděl.
V tuhletu dobu zjevil se mi přede mnou.
Jeho hlas, tichý chór, mým pokojíkem zazněl
a lehce předal zprávu formou tajemnou.
3´. Z té tyranie musel jednou vzejít nápad.
Stačilo potkat anděla,
Sestavit vlastní tým a stvořit lepší svět.
,co mně v hlavě nápad udělá.
Svět, ve kterém přítel bude přítele chápat.
Svět, v němž si lidé nic nebudou závidět.
Vůle je, ale to hlavní mizí v představách.
A v nekonečnu najdu slečnu, pro niž stvořím svět.
R. Stvořím lepší svět, kde se to nestane.
Stvořím vlastní svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že stvořím
lepší svět, kde se to nestane.
Svůj lidštější svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že ho stvoří-í----ím jenom pro ni.
B1. Co si bude přát, já můžu tam dát.
Může to být síla.
Stát, klidně jen tak stát a obdivovat,
že jsem strůjcem díla.
Bez něj strádám jak král,
co čertu podepsal
list svou krví poprvý.
R. Stvořím lepší svět, kde se to nestane.
Stvořím vlastní svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že stvořím
lepší svět, kde se to nestane,
svůj lidštější svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že ho stvoří-í----ím jenom pro ni.
B2. A čirou náhodou chováním napravím všechno zlý.
Ať je sebeurputnější, mě nezastaví,
neboť mně to za to stojí-í
spíš, než-li skrýš. Povídám: Já
R. stvořím lepší svět, kde se to nestane.
Stvořím vlastní svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že stvořím
lepší svět, kde se to nestane,
svůj lidštější svět, kde budu s ní.
Klidně naposled ať si vítr vane,
však já ví-í----ím, že ho stvoří-í----ím
jenom pro ni-í
jen pro ni-í
jen pro ni-í
svět pro ni a mě taky.
