Každej tu černou káru svou si táhne sám.
Kdo může znát tu píseň, co já v sobě mám?
Můžeš si půjčit klobouk, nepůjčíš si nikdy cizí žal,
cizíma ústy ještě nikdo nezpíval
Tu černou káru tu mám stále na patách.
On se z ní sype věčnej jemnej černej prach.
Zastavit nesmím, ani chvíli, ani chvíli zaživa,
ta černá kára se můj život nazývá.
Trošku tý lásky dej mi, věrný srdce mý.
Věčně tu káru táhnout, to je šílený.
Sevři mě jemně, ty seš jediný, co na tý cestě mám
a jako blues tě na svých ústech vyzpívám...
