Když v Austinu - městě si stáli dva v cestě, tak vyhrával ten,
kdo dřív do pouzdra sáh. Tam kdo špatně mířil ten za chvíli
zvířil svým tělem v ulici usedlej prach. V tom špinavým městě při
západní cestě žili dva bráchové Johnny a Steev. Měli tu smůlu, že
byla tu Lulu a každej z nich tvrdil, že viděl ji dřív.
ref: Tak Johnny se Steevem si nad teplým pivem řekli, že do ¨
smrti nechtěj se znát a každej svý štěstí vzal do vlastních pěstí
a začli pak o Lulu velkou hru hrát.
Když už se zdálo, že schází jen málo aby byl John první, kdo s ní šel spát. Tak jak už to bývá John přistihl Steeva jak sedí opřenej u jejích vrat. Steev se hned zvednul jan malinko zblednul a pak náhle rukou za košili sáh. Tak John tasil rázem a střílel jak blázen až Steevův obličej zaryl se v prach.
ref: John obrátil brášku, ten v ruce měl flašku a ne žádnou bouchačku zakouřenou. A než nastal konec řek´Steev: "já ji dones, abys ji vypil na usmířenou"
John stojí v šoku nad tou flaškou moku nakonec vzal ji a odzátkoval. A pil bez přestání dokud poslední přání nesplnil Steevovi, jak o to stál. Pak Johnnyho našli když hodil si mašli druhej den na sosně u Černejch skal. Teď Johna a Steeva pod tou sosnou skrývá jen stopa hlíny a kamennej val.
ref: A v Austinu - městě, když dva jsou si v cestě, tak vzpomenou jak skončil Johnny a Steev a o svoje štěstí se bijou jen pěstí a kolty už neštěkaj, tak jako dřív.
