1. Zas mi říkal, že má něco pro mne,
a to něco, to prý láska je.
Já však nechci žádnou lásku v domě,
přináší jen žal a výdaje.
Mám proti lásce boty, ty chrání paní svou,
ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
2. Žiju sama díky těmto botám,
žiju sama zásluhou těch bot,
často sice klukům hlavy motám,
botám ale city nejsou vhod.
V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou,
ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
3. Tyhle boty nosím někde v duši,
někde v duši, ne však na nohou.
Jsou tam dole, kde mi srdce buší,
od bušení mu však pomohou.
V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí,
prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí.
Rec.: Pozor, boty! Pochodem vchod!
