Jsem sám, jsem, sám, docela rád jsem sám.
Jen já, jen já, den zavřel už krám a šel spát.
Z dálky zvon sem zní a déšť
náš dům vlídně zkrápí,
mír vešel už do ptačích hnízd,
sám sobě o tom co mě trápí zkouším číst.
Jsem sám, jsem sám, je jenom tma a já.
Jen já, jen já a na okno déšť slyším hrát.
Zpívám s ním a vím, že úděl skály je čnít,
zvonu znít a úděl zrna, že je zrát,
oceánu dávat déšť, jen já musím znít
a zrát i vlídnou vláhou se stát.
Á, á-a-a-a-a-á, á-a-a-a-a-á...
