1. Po špičkách pojď na starý dvůr,
kam nikdy žádný nevkročí, jen ty a já.
Zbav mě mých pout, pojď na ten dvůr,
maminka vstříc nám vykročí,
tu chůzi znám, potom zavolám.
R: Hou a hou, lásky jdou až na tu tvou,
co v očích máš schoulenou.
Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou
ty v dlaních máš schoulenou.
2. Strom naklání korunu svou
i řeka proudí kousek blíž a dálky lžou.
Proč nad strání oblaka jdou
a ptáci krouží níž a níž
nám nad hlavou s jednou ozvénou.
R: Hou a hou, lásky jdou až na tu tvou,
co v očích máš schoulenou.
Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou
ty v dlaních máš schoulenou.
