1. Na pokroucenej generační strom
se slétaj z dálky hejna divnejch ptáků
už greenhorni se stavěj do haptáku
a ze smrákání temně duní hrom
2. Zní kytary a horce tepe jazz
a ptáci křídlo vedle křídla sedí
má slunce na obloze barvu mědi
a na strom ptáků marně štěká pes
R: To přece ví každej pták proč se domů vrací
má doma chléb má svou stáj a má svou klec
vrací se rád jako vlak slepou navigací
když poznal svět jako květ mu voní rodná pec
3. Přes pohoří a prachem bílejch cest
se vracej ptáci na jaře vždy domů
pod bukolickým stínem lesních stromů
čtou dojatě svůj rodnej manifest
4. Ten mlčenlivej sbor co poznal svět
má pružná nikým nestřižená křídla
a kde jsou generace moudrá zřídla
má právo jiným ptákům vyprávět
R: To přece ví...