1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně,
že prý holky těžší to maj',
já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,
je to krása, ještě mi hraj,
a na lásku jsem myslel a na podobný věci,
v hudbě jako po vodě plul,
a potom mi to došlo a já jsem zařval kecy,
to, co zpíváš, pravdy je půl!
R: Víš, mužský to taky nemaj' lehký,
kříž je vobčas s holkama žít,
víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
spíš - je to tak, že jsme si kvit.
2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let
a cejtili se vobčas na pomocnou školu,
to jak se s náma vobracel svět,
v týhle naší písni změnili jsme větu,
takže trochu jinak teď zní,
nehrajeme sami, šli jsme do duetu,
zpívá se mnou a já pak s ní.
(a vona zpívá:)
R: Víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
kříž je s náma holkama žít
(a já na to:)
víš, ale holky, ty to taky nemaj' lehký,
spíš je to tak, že jsme si kvit
(teď ten duet:)
Víš, nikdo to vlastně nemá lehký,
víš, asi tak musí to být.
