Motal se mezi autama s igelitovou
taškou plnou vlastních snů a z vozu volkswagen brouk
mávala Morriseyovic dvojčata. Pápá!
Tak od jejich auta odehnal
bubáka
bubáka
bubáka.

R: Bubáka, bubáka a taky vraha.
Bubáka, bubáka a taky vraha.
Bubáka, bubáka a taky vraha.
Bubáka, bubáka a taky vraha.

Motal se mezi autama s igelitovou
taškou plnou dobrých sil a vůz volkswagen brouk
odjížděl na zelenou. Zamával pápá!
A auta jezdila přes mrtvýho
bubáka
bubáka.

Aspoň jeden
Aspoň jeden
Aspoň jeden happyend.

R: Doma už čeká Stalkerova žena,
dá vařit vodu na silnou kávu.
Jen ona jediná ví, co je třeba,
když její muž má danou hlavu na rukávu.

R: U stolu sedí Stalkerova dcera,
jenom se dívá a ohýbá lžičky.
Děti ze zóny běží s jazykama
vyplazenýma a chytají vločky.

Říká jí: Lásko, dochází mi síla.
Ona mu něžně hladí vlasy.
Potom se nadechnou a začnou zpívat
společně na lepší časy:

Jeden happy end!
Aspoň jeden happy end!
Aspoň jeden happy end!
Aspoň jeden happy end!