1. Stromy maj' vršky zlámaný, to je mi líto,
vzdaly boj předem prohraný, to je mi líto,
krutá i posedlá, na hřebci bez sedla,
na hřebci bez sedla krajinu objíždí smrt,
ostruhy přitiskla, a krev, co vytryskla,
a krev, co vytryskla, kape a mění se v rtuť,
kape a mění se v rtuť.

2. Má řeka vlasy rezaví jak barva mědi,
jehličky smrků ve stráni padají k zemi,
filmy a kazety, na stěnách tapety,
na stěnách tapety rozkvetlých krajin,
a smrtka šklebí se, přináší na míse,
přináší na míse dary, co sobě jsme dali,
dary, co sobě jsme dali.

3. Studánko, vodo zkalená, je mi tě líto,
ruka se k ráně pozvedla, je tě líto,
prý hory přenáší, teď leží v bodláčí,
teď leží v bodláčí, láska jak rozbitej džbán,
pomalu nedýchá, už někdo klopýtá,
už někdo klopýtá ránu ji z milosti dát,
ránu ji z milosti dát.

4. Jde krajem slepý hospodář a cestu ztrácí,
padají slzy na oltář, když pláčou ptáci,
schovala ostřice stoleček "prostři se",
stoleček "prostři se", byl stejně prázdný,
pro tebe, človíčku, mám jenom písničku,
mám jenom písničku, až v zádech mrazí,
až v zádech mrazí.
*: Stromy maj' vršky zlámaný, to je mi líto ...