1. Když človíček pláče, když něco ho bolí,
kdo zastaví kroky, kdo k němu se skloní,
každý jen spěchá a nahání čas.

2. Když dochází síla, když štěstí se láme,
k ostatním zády a jenom k nám ne,
kdo nás to učil na cizím se pást?
R: [: Málo, tak málo, tak málo lásky je v nás. :]

3. Máme svá jistá a napsaná práva,
klikatý paragraf a slepá dáma,
ale kdo řekne, jak strmý je sráz?

4. Tam naproti stojí dva ranečky citů,
každý půl auta a každý půl bytu,
hodíš jim, příteli, záchranný pás?
R:

5. Dívej se, synku, jak všechno nám projde,
až zůstanem sami, tak možná nám dojde:
každý z nás maličko světýlko zhas'.

6.=1.
R: