1. Kouzelnej dědek dneska mě oslovil,
spolu mi kachnám drobili chléb.
Mráz nám svým potem po tvářích laskal,
u břehu potok brousil si led
a bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál
tak potok ho sejmul a vzal na sebe dědkovu tvář.
„Proč tu stál?",
jsem se ptal,
z dálky mi dědkův hlas
tiše odpovídá.
Věř, že vody čistý
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít.
2. Sešel jsem z mostu
a proti proudu po břehu šel,
míjel se stovky
bezvládných pokleků těl.
Ta těla se smála,
chtěla mi okázat směr,
já jen slyšel:
"Věř, že vody čistý,
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít".
Šel jsem prudkou strání
a nohy za sebou táh´,
špičkou bot dělil jsem kopec
na dvakrát,
slunce mi oblíklo tvář,
mně přišlo smutno zas, marno zas.
3. Tu najednou nade mnou dlaň roztáh´ černej mrak
a voda se valí mou stopou jak živej drak,
kde stopy mé, tam jak je mohutný silný tok,
mílí stal se mi krok.
Věř, že vody čistý,
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít.
4. Kouzelnej dědek dneska mě oslovil,
spolu mi kachnám drobili chléb.
Mráz nás svým potem po tvářích laskal
u břehu potok brousil si led
a bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál tak potok ho sejmul ...
spolu mi kachnám drobili chléb.
Mráz nám svým potem po tvářích laskal,
u břehu potok brousil si led
a bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál
tak potok ho sejmul a vzal na sebe dědkovu tvář.
„Proč tu stál?",
jsem se ptal,
z dálky mi dědkův hlas
tiše odpovídá.
Věř, že vody čistý
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít.
2. Sešel jsem z mostu
a proti proudu po břehu šel,
míjel se stovky
bezvládných pokleků těl.
Ta těla se smála,
chtěla mi okázat směr,
já jen slyšel:
"Věř, že vody čistý,
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít".
Šel jsem prudkou strání
a nohy za sebou táh´,
špičkou bot dělil jsem kopec
na dvakrát,
slunce mi oblíklo tvář,
mně přišlo smutno zas, marno zas.
3. Tu najednou nade mnou dlaň roztáh´ černej mrak
a voda se valí mou stopou jak živej drak,
kde stopy mé, tam jak je mohutný silný tok,
mílí stal se mi krok.
Věř, že vody čistý,
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít.
4. Kouzelnej dědek dneska mě oslovil,
spolu mi kachnám drobili chléb.
Mráz nás svým potem po tvářích laskal
u břehu potok brousil si led
a bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál tak potok ho sejmul ...