1. Potichu vím, potichu vím, že opouštím
kruh jako věčné vězení.
Potichu vím, že odpouštím
nějak se pořád nic nemění.
2. Potichu vím, že bývají
koleje v polích schované.
To se jen cesty ztrácejí
pořád to bolí, jo a ne.
*: I o sto let dál, to potichu vím,
bych na stole hrál, jen o trochu míň
falešný karty, ty samý karty, ty samý karty
I o sto let dál, to potichu vím,
nezapomínám, kdo, kdy a s kým rozehrál karty
nedohrál karty, ty samý karty.
3. Potichu vím, že opouštím
kruh jako věčné vězení.
Potichu vím, že odpouštím
nějak se pořád nic nemění.
R: Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co ti pod víčky lehá
Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co mi pod víčky lehá
*: I o sto let dál, to potichu vím...
4. Potichu vím, že opouštím
tolik tě bolí mluvení
oči z tvých očí nespouštím
tolik tě bolí mlčení
5. Potichu vím, že bývají
rány co raní zaryté.
I když je lidé skrývají
karty jsou nahé, odkryté.
R: Pořád tu bude ten lhář...
*: Ty karty dál
nechci hrát, nechci hrát
ty karty dál
nechci hrát
ty karty dál...
R: Pořád tu bude ten lhář...
