Z nebe oheň padá
Žhavý popel z kovárny bohů
Černý dým pohlcuje slunce,
Tak jako vlk ovci požírá

Mraky černé jako popel, řev draka v dáli zní
V záři blesků vidím svou budoucnost
Vítr skučí v dolinách, to hejkalů je rej
Děsivý dusot nebeských koní

Ohněm i vodou mě bohové křtí
Již od kolébky mi v srdci hrom duní

Živelní běsové po obloze létají
Skrytý jsem pod střechou stromů

V mokrých lukách voda stojí
Vidím svou budoucnost v rachotu hromů

V rachotu hromů - píseň božské kovárny
V rachotu hromů - dusot nebeských koní
V rachotu hromů - probouzí se duch pradávný
V rachotu hromů - hrom v mém srdci zní

Těžké mraky plují, točí se nad vrchy
Jsem synem lesů, strážce Trollech

Zrozen jsem spojením nebe i země
Mocný bůh hromu dal mi dech