Ještě pár dnů do víkendu nám zbejvá,
cajky máme dávno sbalený,
vytáhnem maskovaný háby vomšelý
a navlíknem na těla zbytnělý, jó,

půjdeme dál cestou všedních dnů,
dlouhou jako hejna potřeštěnejch vran,
hledáme taky svoje hnízda dávno ztracená
a jen příslušnost k hejnu zůstává.

Budem zas pít čistou vodu snů dávnejch,
kdy ještě byl kyslík k dostání
a místo deště kyselýho pil se rum,
jó, bejval to svět jako novej dům, jó,

kdo s náma šel, hvězdnej prášek měl v kapsách
a rozdával kamarádům všem,
do šálku přidal trochu máty romantickejch her,
pak na kytaru okouzleně hrál.