Ráno se probouzí jako by v jiném čase

Kolik je hodin? Ptá se. Protáhne se v pase

Aby se ujistila, dívá se do zrcadla

Ne, ještě nevyžila. Ne, ještě neuvadla


Dělám že spím, a zatím tajně ji pozoruji
Jak mluví sama k sobě, jak chodí po pokoji
Chystá si snídani a rozlije hrnek mléka
A kapka za kapkou po stehně jí stéká

Zestárla vedle mě jak všechno v tomhle bytě
Dávno je dospělá a já - věčný dítě
Když vidím, jak se češe, když vidím, jak se svléká
Říkám si, panebože, co jsem to za člověka?


Den za dnem, rok za rokem míjí tak jednotvárně
Snažím se cítit s ní, většinou ale marně
Ona se probouzí, já zůstávám pod peřinou
A dny tak jednotvárně, tak jednotvárně plynou

A dny tak jednotvárně, tak jednotvárně plynou
Jestlipak aspoň tuší, že zahýbám jí s jinou?