Křik a řvaní kdo to snese,
nevydrží, neunese
tíhu co nás k zemi tlačí,
marně volám že to stačí.

Otroci a otrokáři duší
z vašeho křiku mě bolí v uších,
dívejte se sem kde stojím já, já, já,
snad se mi to všechno jenom zdá.

Co je rozum, láska, štěstí,
každej si svou cestu klestí
kupředu tam, kde nic není,
kde nás čeká zatracení.

Jste mi k smíchu a i k pláči
tak mě nechte bejt vy sráči,
v skrytu duše jsem vám cizí,
kdo zlo seje ten zlo sklízí.