kápo 2 (v D dur)
Mockrát v noci bdím
a rád se kochám tvojí krásou,
ve svém snu ztracená,
tak světlo zhasínám a nechávám tě spát.
Pak mě náhle napadá,
co když zítra nevzbudím se,
zda věříš v lásku mou,
mé city jasné jsou, jak mám tě rád.
R: Když tě zítra nepotkám,
možná někdo vyřídí ti,
že v mém srdci neklidném,
dneska jako před týdnem, jenom tebe mám.
Když se můj čas naplní,
ty tu zůstaneš jen s vírou,
že jen tobě lásku dám a jen tebe v mysli mám,
když tě zítra nepotkám.
Někdy vstávám s obavou,
že mé city málo vnímáš,
že nejsem připraven
vyplnit každý tvůj sen, co dávno znám.
Teď chtěl bych najevo ti dát,
co jsem sám si v duchu slíbil,
že ti řeknu každý den
jsi jen mým životem, dokud tu šanci mám.
R: Když tě zítra nepotkám...
+ Jestli ten, kdo není sám, sílu dá tvým myšlenkám,
když tě zítra nepotkám.
