Už zase sněží, všude je ticho,
za řekou v polích padá bílá na hnědou,
už zase sněží a moje láska
odešla jako babí léto, najednou.
Vítr fouká do korun stromů,
žádný listí na nich dávno nešumí,
jen jeden samotnej se větve drží,
tak jako já včas odejít neumí.
R: Zamrzla láska jako voda v řece,
zamrzla láska jednou na podzim,
a sníh padá, mně se zpátky nechce,
jaro už nepřijde, já tomu nevěřím.
Už zase sněží a tloustnou ledy,
vzpomínky nezahřejou srdce studený,
už zase sněží, já tu chodím
s rukama v kapsách, co tu hledám, sám nevím.
Vítr fouká do korun stromů
a jen hejna vran letí nad údolím,
hlavu mám prázdnou, boty od sněhu,
když tu chodím ránem studeným.
R: Zamrzla láska jako voda v řece,
zamrzla láska jednou na podzim,
a sníh padá, mně se zpátky nechce,
jaro už nepřijde, já tomu nevěřím.
