1.Nad hlavou ti zase lítaj ptáci,
hrušky sládnou, hlavu volnou máš.
Nemyslíš teď na předchozí štaci,
s tornou sbalenou dál na cestu se dáš.
Všichni, co ti štěstí přáli,
už tu nejsou, nevrátí se víc.
A ti druzí, co se jenom smáli,
čert je vem, nezbylo tu nic.
R:Myslíš na svý plány veliký, ze kterých tě život nějak zul.
Nevíš už na který stanici, vystoupil's a už nenasednul.
2.Víš, za těch sedm roků
svět je jiný, pryč je co jsi znal.
Co však zastudí jak déšť černých mraků,
hloupý podraz, co se tenkrát stal.
A tak nad hlavou ti zase letí ptáci,
hrušky sládnou, ke slunci je blíž.
Už se těšíš na svou další štaci,
kde zůstaneš a tornu rozbalíš.
R:Myslíš na svý plány veliký, ze kterých tě život nějak zul.
Nevíš už na který stanici, vystoupil's a už nenasednul.
