1. Cesta má přede mnou v dáli mizí,
každý krok v srdci mém zabolí,
zakrátko bude mi všechno cizí,
nespatřím své rodné údolí.

R: Já volám: nashledanou, nashledanou,
nashledanou, rodné údolí,
já volám: nashledanou, nashledanou,
při vzpomínce srdce zabolí.

2. Oči mé nevidí, jak se stmívá,

nevidí, co jsem měl tolik rád,

jediné, co mi teď ještě zbývá:

rodnému údolí sbohem dát.

R:

3. Proč se den za každou nocí vrací,

proč se čas na chvíli nezastaví,

nemusel bych ti své sbohem dáti,

kdyby dnešní den navěky byl.

R: