1. V Jokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou,
loučil se tam námořník se svou dívenkou
a Japonečce malé slzičky stékají,
když jeho rety rudé slova lásky šeptají


2. Má japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ,
tvoje láska neskonalá přivede mě k tobě zpět,
ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým
a potom děvče milé, budu navždy jenom tvým


3. Byl to ale námořník, co pro ženy žil
a v každičkém přístavu z číše lásky pil,
na Japonečku malou už dávno zapomněl,
na její rety rudé, které kdysi líbat směl
na Japonečku malou už dávno zapomněl,
na její rety rudé, které kdysi líbat směl