R: Diego, don Diego, krásný koně máš,
Diego, don Diego, proč máš v očích pláč?

1. Za to hříbě, done Diego, tady nuggety všechny mé máš,
za to hříbě, done Diego, za tu malou bílou tvář.

R:

2. Pohlédni do očí svému koni, až v nich uzříš ohně zář,
pak skloň hlavu do jeho hřívy a nezapomeň na tu bílou tvář.

R:

Rec:

Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěděl, stařičký done Diego, co
to hříbě pro tebe znamenalo, nevěděl jsem, že se přihnalo
ráno štváno září ohňů až k vratům tvýho ranče s malým živým
uzlíčkem v sedle.

R: