1. Prší jako za dob,
o kterých píšou v Bibli,
mám tu řadu nádob,
tři misky a dva kýbly.
Prší do podkroví,
prší mi na mé křídlo,
prší na dvě doby,
a ne že by to řídlo.
R: Zahraju ti já ano,
na mokré piáno
hnedle.
Na mokrých klávesách
teďka jsem právě sáh
vedle.
Mělo tam být F, E, C,
sklouzlo mi to lehce
stranou,
už nejsem schopen hrát
písničku nastokrát
hranou.
2. Prší, prší shůry,
vytrvale a klidně,
do klaviatury,
do mechaniky z Vídně.
Paní profesorko,
ty vaše prstoklady
jdou mi, když je horko,
ne když je vlhko tady.
R: +
Zahraju ti já ano,
v žádném případě
na mokré piáno
už nejsem schopen hrát
písničku nastokrát
hranou.
