1. Zrzavý Budha s podmračenou tváří
Sedí a přemítá, jak změní tenhle svět
A k jeho trůnu se zatím plíží žháři,
On v prstech žmoulá lotosový květ.

2. V nádherném sále plném zlatých bohů,
Kterému předsedá jenom on samojediný
Milenci sténají, lásko, já ještě mohu,
A muži na záda se stropu prší květiny

R: Zplodíme dítě, druhé, třetí , čtvrté, páté,
Mám rád, když zvoní dětský smích
Proč se však dětské tváře rozesmáté
Mění v otrávené ksichty dospělých
A na ulici tančí láska
S žebráky valčík v odpadcích
A ďábel nezřízeně mlaská
A cpe si hříchy tučný břich

3. A Budha sáhne kamsi do rukávu,
Hrst květů růží po světě rozhodí
Kdo ten květ najde pošlapaný v davu,
Tomu se nová čistá láska narodí