Mám rád ty chvíle, kdy se v loužích utápějí hvězdy, které nebe plive
ochotně vložím ruce do vody a čekám, že mi do nic ňáká vplave
to snad se vůbec nesmí, sevřeněj jsem jako když se doopravdy krade
a tak tu vodu radši zčeřím a zmizím než sem na mě někdo příjde
A oči mě svádí a loudí po pohledu
kde se za mými zády obzor v dálce rdí
šedivé mraky tvoří nad obzorem řadu
to protože se každou chvíli probudí
Máš rád ty chvíle kdy se první vrány z jara rozkrákají nad tvou hlavou
stejně jak husy divoký, když zvonivě na sever v dvojitém šiku táhnou
v tu chvíli popadá tě úzkost a hned cejtíš jak tě mrazí někde vzadu
jako by ti hříva rostla a okovanej byl jsi kusy ledu