Seděl jsem takhle u sklenice,
vedle mě klábosili
Bůh Otec, Syn a Sestřenice
a kolu s rumem pili.

Ten první říká: "V každý chvíli
držej svět moje dlaně.
Jediný, co je nad mý síly,
je na čas platit daně."

Druhej řek: "Vždycky jsem u vzniku
věcí, co smysl mají.
Jediný, v čem fakt nemám kliku, jsou ženský,
to je v háji."

Bůh Otec, Syn a Sestřenice,
s nima čas jinak letí.
Sedíme takhle u sklenice,
když řekne pak ten třetí:

"Nemám rád svýho psychiatra,
k rumu však cítím opak.
Prométheus mít moje játra,
orel si zlomí zobák."