Těžká víčka
a chuť něco vypít,
kabát na sebe..
Ulicí dolů oči mi svítí..
Jako svíčka,
jako támhleten byt,
kde mají schody do nebe
a hrají Stenway to haven a mají co k pití..
Taky jsem tu dneska hrál,
a teď bych aspoň schůdky do pekla bral..
Chodím po Jičíně
potřetí mě míjí žlutý stín..
Kluk u výkladní skříně
říká k holým zadkům figurín..
Stojíte tu nečinně,
houby víte co je čin..
A tak se smutně dívá,
je v tom bezmoc, pravda i lež,
aspoň poradil, že bar je za rohem..
Vrátný s rukou nataženou zívá :
Vy poďte a ty v těch riflích, ty běž !!
Ale on má přece taky rifle !!
A víte, kdo já jsem ?? Já vám ještě ukážu všem !!
Barová šmíra a tři páry tančí,
jedni nám hapali.. Kapela hrozná,
ale světýlko bliká..
Vrchní skolo sbírá, vrohu dvě dámi jančí,
a známý z kapely mně líčí, kam je vysílá
naše republika..
Ještě pár dní tenhle bar a pak už loupat perník až do Švýcar..
To ti sedím v Číně a boss mně hodil lano, abych jel..
Ty koncertní síně budou muset počkat, bohužel..
To všechno kvůli vidině, že budu hrát, co jsem vždycky chtěl..
A jak se sebejistě dívá, ta jeho pravda je chladná jak lež,
štěstí ho čeká hned za rohem..
Ty nesmysly, o kterých tu zpívá, ty prostě nikdy uvěřit mnu nemůžeš,
ale o pauze mi jestě přišel říct :
Ty víš, kdo já jsem.. Já jim taky ukážu všem !!
Ve tři ráno, směrem od vinárny,
když jsme šli už spát..
Řekl můj náhlý spolujdoucí :
Hele kámo, je to všechno marný,
je mi padesát,
hlavu mám ve světě, zadek v Olomouci..
Mít ten správnej glejt,
jsem dávno, dávno, ále nechme to bejt..
A to jsem kdysi v Číně zpíval se sborem..
A taky jsem býval dramatickým autorem..
A teď v kantýně jím šlichty s bramborem..
