1. Z vás, krásné ženy, šla by složit duha
jak z extází, jak z extází,
hle, sotva zašla jedna, je tu druhá,
a odchází, a odchází.
R: Co chtěl jsem dáti tobě, dávám jiné,
ty žárlivá, ty žárlivá,
a Vltava se třpytí, zpívá, plyne
a uplývá, a uplývá,
tadap ...
2. Z vás, ženy, šla by složit trikolóra:
rty, oči, vlas, rty, oči, vlas,
a kroky mizí v akustice dvora,
tak jako čas, tak jako čas.
R: Co chtěl jsem dáti jiné, tobě nedám,
a nikomu, a nikomu,
však ta, již celé dny a noci hledám,
jde do domu, jde do domu,
tadap ...
3. A černý prapor na počest jí vlaje
z mé ložnice, z mé ložnice,
sto nových duh a nových barev hraje,
pojď, svůdnice, pojď, svůdnice.
R: Má piková a lákající dámo,
ó, Marie, ó, Marie,
moje černé piáno hrá samo
tvé árie, tvé árie,
tadap ...
R: A z trikolóry zbyla černá stuha,
cár rozbitý, cár rozbitý,
jak zašla jedna, jako zašla druhá,
zajdeš i ty, zajdeš i ty,
tadap ...
