1. Šedej den a šedivý ráno
a lidi vstávaj a potom někam jdou
a ospalí jsou
stovky aut a ošklivejch domů
jeden jak druhej
k tomu jen dým z komínu nad hlavou
já sedím sám a víno popíjím
vítr je můj host a já sedím s ním.
R: Někdy mám sen, že jsem zůstal jen já
to pak mám vztek, že bych řval
jsem snad sám jen kdo by rád leccos dal
kdyby svět byl jak dřív jsem ho znal
to by pak jinej sen se mi zdál
2. Jako dřív si sklenku dávám
a teprv potom vstávám
já stále dost času mám
všichni spěchají a jdou bůhví kam
a přesto víc než oni znám
R: Někdy mám sen že jsem zůstal jen já…
Radost mám i z bílých květů
když stromy kvetou světu víc
vlastně dál nemohou
když noc přikryje zem oblohou
to já budu zas první na nohou
