1. Za chvíli ze mě bude ovar a prejt
takhle to zřejmě už asi musí bejt
jednou jsem zkrátka čuník
a šance že bych unik není ani takhle malá

2. Paňmáma co mě pod bradou drbala
lítá po domě snad by se strhala
věřte to není pomsta
mají mě rádi v tom stavení
často si se mnou hrála

Než řeknu švec bude mě plnej vál
a řezník Švec sám nejlíp ví jak dál
křen co se v kýblu máčí
dohání oči k pláči nad koncem mým

3. Pan otec na řezníka zamrkal od sklenek
tak na něj na pašíka vždyť mě zná od plenek
snad mě uši neklamou
ty lidi láskou samou mě asi sní

Jó jenže jak nože vrhají prasátka
zamžikal řezník pan otec i pes
v tu chvíli vítr vzal za vrátka
a otevřel mi cestu na mez

Jó jak se překrásně uhá-ní
z meze přes oves a pak už je les
s příbuznýma dám řeč
jen aby nebyla poslední leč
jó jen aby nebyla poslední leč