1. Který z těch psů začíná výt,
cítí snad žrádlo či krev,
který z těch psů ztrácí zas klid
a strhává znovu ten řev.
2. Který z těch psů proklíná polární noc
a vrčí, když už tmu nemůže snést,
který z těch psů postrádá vděk
za ten bič, který je dokáže vést.
R: A kde je má hůl, kde je můj bič,
která z těch psů mám vypráskat pryč,
budu je hnát, budu je bít,
když odpustit nelze, jen zotročit, nebo otrok sám být.
3. Který z těch psů se odmítá bát,
když můj bič zvedl sněhový vír,
který z těch psů se odmítá rvát
a má tu drzost mi nabízet smír.
R: Ten pes má mou tvář, ten pes je můj syn,
nezbývá než rozdupat v něm svůj vlastní stín,
pak zazní můj zpěv, můj vítězný hlas
nad celým mým světem, kde zbývá led, smrt a mráz.
*: Který z těch psů, který z těch psů, který z těch psů ...
