Postýlce v jehlíčí sluníčko sbohem už dává, dává
 vánek ji nezničí, ten přeci ve větvích spává
 táto pojď blíž   než půjdem spát
 na dobrou noc pro mě určitě pohádku máš
 tak už vyprávěj.
 Spacák až pod bradou, když houkne sova
 a s celtou pod hlavou znova a znova sny spřádá, spřádá.
 Pohádko, pohádko, přijď sem jen na krátko
 ať se mi celou noc o něčem tajemném zdává
 splnil se sen   pod širák ven
 v tátovým spacáku poprvé ahoj mu dá
 tulácký ráno.
REF:
 Ať ví, jak smůla voní ať pozná svítání ať načne sám ten velikej
 krajíc poznání.
 Sluníčko do tváře pošimrá k ránu vánek svou vůní připomíná mámu
 není to pohádka, to slyšíš zas tátův hlas  tuláku vstávej.
REF:
 Pohádko, pohádko, dnes se mi tak krásně vstává.