Na mý duši leží kámen vod zimy až do jara,
že už nikdy nepoplavem po tvý vodě, řeko má,
ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne,
každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne,
je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý,
[: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví ... :]