Hřála nás křídla vran
a padal déšť šarlatán
a vítr se smál,
když jsem jí zpíval.
Zpíval jsem jí písně o svých válkách,
zlatých palmách v hájích Sodomy,
starých láskách, mladých Provensálkách
o svém svědomí.
Hřála nás křídla vran…
Za palisádou kopců svítí Smyrna,
je noc jako od Michelangela,
krásná jako ty, i tak mírná,
jako já probdělá.
Hřála nás křídla vran…
Zůstaň ještě se mnou paní z pouště,
ať neoněmím žízní na dunách,
nic mi nedaruj, nic neodpouštěj,
jen mírni můj strach.
Hřála nás křídla vran…
+ vítr se smál
