Zrada je v soutěskách

1. Kdo s kloboukem v ruce zkusil projít svět,
ten náramně musel se splést
a rychle se vrátil, na zem z výšky slét',
žitím že je pušku v ruce nést,
jak v poušti, i u řeky stezka je v horách,
když jít chceš za všednosti práh,
tak tvá zbraň je přítel, když výstřel ze skal zní,
zrada je v soutěskách.
R: Víru v tvou sílu dává ti zbraň,
prohraje, kdo má jen prázdnou dlaň.

2. Ber život jak příběh, kterej už se stal,
tehdy snadnej se zdál,
víš, že chceš být, s někým žít, dnes se smát
z těch, co se toulat šli po hvězdách,
kdo vůli měl zdolat hory vysoký,
na štístko zblízka si sáh',
jen tak prošel světem, protože už ví:
zrada je v spoutěskách.
R:

3. Muž svůj most spálil, za zradu stisknul spoušť
a tváře mu zbledly jak sníh,
pak svý sny hned sbalil, srdce jako poušť,
a tíhu z duše splách' až démon líh,
kdo sám míval ráno ve vlasech vítr z hvězd,
směl písně o tom hrát na štrekách,
psát o touze žít a znát pravdu z dlouhejch cest:
zrada je v soutěskách.
R: + víru v tvou sílu dává ti zbraň, zrada je v soutěskách ...