Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií a v kopiích
přinášejí tajemnou krásu palety a štětců, prózu dlouhých hodin a bezesných
nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou i do nejprostších domků. Každý z
nich má, stejně jako jejich tvůrci, svoji historii. Avšak ne každý malíř
dokázal namíchat do barev dech věčného života a štětce vést tahem
nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým se to podařilo patří italský malíř Leonardo
da Vinci. Jedním z jeho nejslavnějších obrazů je "Poslední večeře Páně",
který provází zajimavý a poučný příběh jako přesvědčivé svědectví o věčném
boji dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.
Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal nejprve
model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů přicházely a
nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt obličej Kristovy krásy
a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného hledání nalezl konečně
vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci hlavní osobu svého obrazu. V
průběhu dalších šesti let nalezl postupně jedenáct mužů, kteří vytvořili
vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů. Jen jedno místo zůstalo prázdné -
místo pro tvář Jidáše. Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří
poznamenanou kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by
představoval povahu schopnou zradit nejlepšího přítele. Po mnoha
bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě byl
odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel do Říma a
vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal. Když ho vyvedli na nádvoří a
sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci, že nalezl
poslední model svého obrazu. Dlouhé rozcuchané vlasy pokrývaly trestancova
ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké jizvy nenávisti,
zbabělosti a hrůzy.
Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu "Poslední večeře".
Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se a
zvolal:
"Pane da Vinci, vy mne neznáte? Vy opravdu neví;te, kdo jsem?" "Ne, nikdy
v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr. Tázavý pohled trestancových
očí spadl do prachu nádvoří. Pak se ještě jednou obrátil, pohlédl na
dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly: "Vždyť podle mne jste před
šesti lety maloval Krista."
