Lenka

1. Zrána i zvečera už celý rok
za ní se točím víc, nežli je vhod,
je to můj problém a denně ho mám,
jsem na štíru s kuráží, bázliv a sám.
R: Jen jak Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku vidím venku kolem jít,
Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku chci mít,
hej, to by bylo, hej, bylo milo, kdybych ji znal,
Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál.

2. Jsem v tom až po uši a možná i víc,
když potkám ji, dělá, že netuší nic,
dělá, že neví, že tamhleten pán
jsem já, trochu červeně vystínován.
R:

3. Vůbec nic na věci to nemění,
že přestal jsem na dálku plát červení,
co všechno já zakusil s touhle slečnou,
než jsem se stal její milou tečnou.
R:
R: + Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál ...