1. Leden, je leden a vítr střechy holí, cizí stopy ve sněhu na
terase, ještě jeden rum do koly hodím, nevolej, nechoď, nepiš
už je to pasé. Jé jé jé jé
R: A tak stojí na konečný, tramvaj číslo pět, na ty tvoje řeči věčný radši nemyslet.
Taková jsem byla hezká, co jsi z toho měl, když na to tak myslím dneska,
ani nevím, proč jsi mě tak chtěl. Jó jó jó
2. Večer, je večer a sníh mi za krk padá.
Ještě čekám, ještě lístek hledám. Leden, je leden
R: A tak stojím na konečný...
3. Večer, je večer a sníh mi za krk padá. Ještě čekám, ještě límec zvedám.
Leden, je leden a chodníky jsou bílý, tak se flákám městem sem a tam.
Ještě jeden citrón hoď si do tequilly, před výkladní skříní zase sám.
