Když v síti napětí se láme
Krčím se v koutech krájen tmou
Nač krátká spojení? Je úzko
Za okny hroty, ostny jsou
Tam někde hladiny mých tůní
A vůně džunglí mámivá
Spleť lián, lůno matky zrání
Ozvěnou doznívá
Kam stoupá výška zdí? Kde číhá?
Dnes ptáci křídla ztrácejí
Jen sloupce nul na terminálech
Žlutá je bílá
Hra slov jak míčky, vzbuď se hloupý
Cos měl to dal jsi nejsem váš
Dvě pírka píseň monzun v dálce
A ty má víc mě nepoznáš
Klopýtám estakádou síly
Sto let za vlídné náručí
Nemám a narážím kam vstoupím
Jsem sobě odnímán
Jdu zpátky k houštinám tak vlídným
Ke hrám svých džunglí o nichž sním
Zas být zas být jak toužím dýchám
To já se vracím
