Usnulas mi před očima, proutku můj
tví nohy myje připomínaj
našlapuješ rukama jak světrem tůje
myšlenky se zapomínaj
R: Pošták přijde s psaním, tak je zavírám
dobrou zprávu že sem tě mněl
šťastnej s tebou vždycky trochu umírám
s naježenou (?snahy ženou) radostí těl
Usnulas mi před očima, snůbků můj
občas voníš barvami trav
trpělivá lásko hvězdy nenastavuj
stačíme si, zami svůj práh
R: Pošták přijde...
Usnulas mi před očima, vláčku můj
teď neřeknu nic – proč zrovna tak
rozsypaná zrnka dehu zrovna ten tvůj
jak miluju že svět je až pak
R: Pošták přijde...
radostí těl...
radostí těl...
