1. Lesní moudrost obzor nám otvírá,
na bobří hrázi život nám zapírá
a chrání před tím, co do očí bije jak blesk,
krásný chvíle v měsíčním údolí
jsou doktor světa, tady nic nebolí,
ledacos je tu včerejšího, podivnej svět.
R: Dál táhnem, touha nás prohání,
ať chce, jak chce, země se naklání,
máme místo na slunci, to je náš ráj,
zas noční tmou když, když ohně zaplanou,
stíny naše s úctou povstanou,
máme místo na slunci, to je náš ráj.
2. Když barvou slunce stromy nalíčí,
na brdskejch stráních ešusy zasyčí,
svítá, lidi, proto tu není snad zlo,
Pajda si s námi potají ochutná,
právě vstával, bez nás mu nechutná,
svítá, lidi, proto tu není snad zlo.
R:
R:
