1. Studený ruce dej, lásko, na mou tvář
a ochlaď svět, co musíme tu žít,
kdyby tak šlo vytrhat kalendář
a nechat čas, co můžem spolu být.
2. Vynechat dny a noci zbytečný,
zbytečný proto, že v nich nejsi ty,
a ostatní čas ať nazývá se věčným,
na věčný časy ať můžem spolu být.
R: Procházet svět s tebou, nikdy sám,
ruku tvou mít tam, kde má být,
klábosit teď, a za chvíli jít k nám,
srdce a duši mít tam, kde má být.
3. Poslouchat slova, co nesmí nikdo slyšet,
opravdu nikdo, snad jenom ty a já,
otevřít okna a tajný přání slyšet,
v oblacích tajemství jenom ty a já.
R: + srdce a duši mít tam, kde má být ...
