1. Jsou cesty, které neprojdem,
jsou jiné, jimiž denně jdem,
jsou sliby, které nesplníme,
jsou jiné, o nichž dobře víme,
že osud nám je přichystal,
a dá-li Bůh, a dá-li král,
já půjdu po nich dál.

2. Některé touhy léta zrají,
některým lásky pomáhají,
v srdci mám zvláštní touhy květ,
já možná vím, kde končí svět,
tam někde nebe začíná,
mě žene touha jediná:
ať vítr plachty napíná.
R: Moře je nejkrásnější sen,
moře je nesplněná touha,
já vím, že přijde den,
však cesta k němu bude dlouhá.

3. Ve snách mé lodi k dálkám plují,
denně si v mapách ukazuji
neznámá místa v krajích vod,
srdce mi bije o závod
a rozum neklidný je s ním,
až mladá léta zaplním,
tu cestu ke snům objevím.
*: Moře je nejkrásnější sen,
moře je nesplněná touha,
já vím, že přijde den.
R: