Nepochybně bílej, seš zkrátka unikát, paradoxní to člen.
Genetici šílej, když čteš jim v kronikách svůj čistej rodokmen.
Jak filmová hvězda nejspíš si připadáš,
v tvý hře za křoví jsem já. Ne to se mi nezdá, na tohle doletíš.
Tvrdou lekci ti přichystám.

Říkáš, že jsem zvíře, parazit a tak dál.. patronkou je mi kocovina. ,
Žiju ve svý díře …všechno ti zapadá. Z kámošů mejch jde
strach a zima. Nechutnej a nudnej, nejsem ti akorát.
To už nespolykám!! Shoď ten závoj cudnej, seš člověk jako já,
obvykle obyčejná..

Hledej pevnou zem, nakonec tě stejně dostanem…
Hledej pevnou zem, nakonec tě stejně dostanem…

Měla´s velký plány, jak si svět uděláš barevnej a nezkaženej.
Pod sukni svý mámy slzy potají zametáš. Už víš, že je zlej.
Po krku se vozí a hlavu zamotává, chceš to vzdát.
Kdo tě vysvobodí, holka?… no přece já. Budem spolu se rvát.

Hledej pevnou zem, nakonec tě stejně dostanem…
Hledej pevnou zem, nakonec tě stejně dostanem…