Už musíme vstát, tak nezapomen' dát do schránky,
klíč, který nám zbývá z té velké lásky,
dveře přibouchnuté schody kruté dům má rád svůj klid
od sousedky pár nevlídných slov si smím s sebou vzít

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, pomoz mi ji nést,
jet tramvají mám s tou zahanbenou
s tou láskou, co chci skrýt,
s láskou, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.

Jdem po ulicích, jen doufám, že mě teď nepolíbíš,
nemám co říct, vše co nám zmizelo má ten dům,
zamknul jsi sám, šli jsme pryč a v schránce zůstal klíč,
když všechno nám vzal, tak málo nám dal, byt vypůjčený.

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, sama chci ji nést,
chci tramvají jet s tou opuštěnou láskou, co chci skrýt,
s láskou, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.

Má láska láskou je vysílená, nemůže se vznést,
má láska láskou je unavená, sama chci ji nést,

... láska co se stydí a nenávidí byt vypůjčený,
láska, co se stydí a nenávidí byt vypůjčený.